Ti z nás, které neskolilo mrazivé podnebí severního a jižního pólu, strávili předchozí dva týdny poctivou přípravou na nadcházející zimní olympijské hry, abychom naši zemi na tomto sportovním klání reprezentovali co nejlépe. Nastudovali jsme si jednotlivé disciplíny, vyzkoušeli si vybavení, vysvětlili si symboly těchto her a pak už jsme se vydali na cestu. Protože zimní olympijské hry probíhají na sněhu, bylo nejprve třeba si připomenout, jaké oblečení je do takového prostředí vhodné. Jakmile jsme si navlékli všechny potřebné vrstvy, vyrazili jsme ven. Než jsme ale mohli usednout do auta, museli jsme nejprve vyhrnout napadaný sníh, posypat zmrzlou cestu a pořádně oškrabat okýnka. Opatrnosti totiž v tomto ročním období není nikdy dost. Autem jsme dorazili k hotelu, kde nás přivítala paní recepční. Protože se ale olympiáda konala v cizině a paní recepční neovládala náš mateřský jazyk, češtinu, rovnou jsme si oprášili i pár anglických frází. Jakmile jsme se ubytovali v hotelu, každý z nás si vyrobil startovní číslo – procvičili jsme si tak čísla, upevnili si barvy olympijských kruhů a zopakovali si, jak vypadá naše vlajka. Nakonec jsme společně zapálili olympijský oheň a v jeho svitu čekali na to, až se k nám připojí naši zbylí kamarádi.
Čekání jsme si krátili výrobou sněhuláka, bruslí a maličkých lyžařů, zkoumáním ledu a při vycházkách v lese se nám poštěstilo spatřit i ledopády. Ani při pobytu venku jsme však nezapomněli trénovat – skákali jsme na trampolíně a při přechodu klád cvičili rovnováhu, a tak když jsme se 6. 2. postavili na startovní čáru, hravě jsme zdolali běh na lyžích, lední hokej, lyžování, rychlobruslení, skoky na lyžích i biatlon a při slavnostním vyhlášení jsme za svou šikovnost a nasazení obdrželi medaili.
