Galerie

Celý týden si děti prohlížely encyklopedie s tématem Dne Země. Vyhledávaly v nich, co všechno se k tomuto dni vztahuje – co patří na naši planetu, co bychom do přírody rozhodně odhazovat neměli a proč. Vedla se k tomu „vážná“ debata, a bylo moc hezké dětem naslouchat.

Během vycházky děti roztřídily náš odpad do správných kontejnerů a povídaly si o akci „Ukliďme Česko“ – kdo už se jí zúčastnil, kde, a hlavně proč.

V ranním kruhu jsme pak téma ještě rozšířili. Povídali jsme si o Dni Země a o recyklaci plastů, skla, papíru a železa. Dívali jsme se na videa z praxe, aby děti viděly, jak se dají odpadky znovu využít a přetvořit v něco úplně nového a použitelného.

Děti se podívaly, jak se třídí plast a jak z něj vznikají nové palety. Viděly, jak se taví sklo a vyrábějí se z něj nové lahve. Zjistily, jak se starý papír promění v nový. A nakonec – a to je zaujalo asi nejvíc – sledovaly, jak se taví staré železo a válcují se z něj nové plechy.

Také si vyrobily živou, zelenou planetku se srdíčkem a na velký arch roztřídily, co naší planetě prospívá, a co jí naopak škodí a do přírody nepatří.

Bylo to velmi hezké a poučné téma, které nás všechny moc bavilo. 

Vyprávěli jsme si, jak se taková kniha vyrábí a co všechno v ní děti mohou objevit. Mluvili jsme i o tom, jaká témata knihy nabízejí. Nejvíce naše malé caparty lákaly knížky obrázkové, zatímco starší děti zaujaly encyklopedie.

Děti si vlastnoručně vyrobily svou vlastní knížku, do které si malují zážitky a vše, co mají rády a co je oslovuje.

Vytvořily si také pohádkového Večerníčka, který dětem na dobrou noc vypráví pohádky a mává svou čepičkou.

Domluvili jsme se s paní knihovnicí, paní Novotnou, že 25. 4. 2025 navštívíme místní knihovnu, aby děti mohly nahlédnout do světa knih i z jiné perspektivy.

Nadešel den „D“ a děti byly natěšené – už od rána si vyprávěly, kdo už v knihovně byl, kdo si tam chodí půjčovat knížky, jaké a co se jim tam nejvíce líbí. Hned po svačince jsme se tedy vydali do místní knihovny.

Paní Novotná nás přivítala s milým úsměvem, který je jí vlastní. Děti jí předaly vlastnoručně vyrobenou planetku a zarecitovaly básničky.

Pak si začaly prohlížet předem připravené knihy s převážně dětskou tematikou. Kluky nejvíce zaujal vesmír, zatímco holčičky si s radostí listovaly pohádkovými knížkami.

Děti návštěva knihovny opravdu bavila – vydržely se celou dobu trpělivě dívat a nasávat atmosféru knižního světa.

Na závěr dostaly prázdný papír, na který namalovaly svůj největší zážitek – to, co se jim v knihách nejvíce líbilo. Paní knihovnice je všechny pochválila a slíbila, že jejich obrázky vystaví v knihovně, aby každý viděl, jak jsou šikovné.

Když nastal čas odchodu, děti poděkovaly, rozloučily se a od paní Novotné dostaly na cestu malé překvapení – lízátko. Cestou zpět si nadšeně vyprávěly, co pro ně bylo nejzajímavější, a shodly se na tom, že se do knihovny s rodiči určitě brzy vrátí

Tentokrát jsme výlet věnovali tajemným skalním obrazcům. Každého napadaly rozličné scénáře, jak mohly asi vzniknout. Také jsme se zaměřili na světové strany a orientaci v terénu pomocí kompasu. 

Jaro je spojené s Velikonocemi, svátky jara. Děti se na tyto svátky těší. Příroda se probouzí a každý den na procházkách je spojený s nějakým překvapením, ať už v podobě rozkvetlého jarního kvítku, nebo zpívajících ptáčků. Děti si zasely do kelímků pšenici a pozorovaly každý den, jak semínka klíčí a pomalu vyrůstají malé rostlinky.
Při malování kraslic a výrobě slepičky si zpívají koledy, které budou říkat o Velikonocích, a opravdu se moc těší na pomlázku a hlavně na dobroty, které si vykoledují.
Baví je vyrábět domeček (kurník) pro slepičky a malou slepičku z vyfouknutého vajíčka, kterou si poté odnášejí na Velikonoce domů.
Jsou to překrásné svátky jara.

Naše mateřská škola je zapojena do projektu „Ahoj Socho!“ a tak jsme si domluvili návštěvu u sochaře pana Wieleho a jeho ženy na zahradě, kde má vystavená svá díla.
Je pátek 11. 4. 2025, kdy pan Wiele je ve Vojicích a děti se už těší, že se půjdou na sochy podívat. Jdeme a už z dálky nás oba vyhlížejí.
Pan sochař a jeho paní nás velmi mile a vřele uvítali. Děti jim zazpívaly písničky a předaly Modrou Planetku, kterou vlastníma ručkama vyrobily, a poté se odebraly na prohlídku jeho krásnou zahradou, protkanou umělcovým ztvárněním a vnímáním děl, pro každého dle jeho vidění.
Potkali jsme například parlament, sedící sochu se schody ze spodu a postavičkou na nich…, vodohospodáře ve skleníku, trpaslíky, stojící postavu a další zajímavá díla mistrova vidění.
I když zahrada byla veliká, dětem čas velmi rychle utekl a musely se už pomalu vracet do školky, kde na ně čekal oběd.
Děti poděkovaly a od pana Wieleho a jeho ženy dostaly malou sladkost na cestu.
Návštěva mistrovy zahrady byla velmi krásná a zajímavá a jsme moc rádi, že jsme měli možnost ji navštívit.

Autor soch, Karl Emil Wiele, se narodil v Berlíně v roce 1939. V důsledku válečných událostí vyrostl v Československu a studoval v Praze. V roce 1968 emigroval do NSR. Karl Wiele žije v Dortmundu, částečně ve Vojicích u Hořic. Zúčastnil se mnoha mezinárodních symposií, ať už jako sochař, nebo malíř, a ve veřejných i soukromých sbírkách se nachází řada jeho prací.

Je druhý jarní den a naši malí caparti byli pozváni, aby pomohli sázet ovocné stromy podél potoka u koupaliště. Tyto stromy mají, až vyrostou, poskytovat ovoce pro kolemjdoucí a dělat lidem radost a stín.
Děti dostaly lopatičky a s velikým nasazením se pustily do práce, a pravda, ani dospěláci jim pomalu nestačili.
Ještě zalít a „Hotovo!!!“ „Dobrá práce!“ – s těmito slovy zakončil pan starosta Pour velké snažení malých capartů.
Těšíme se na úrodu!

První pololetí jsme zakončili v našem celoročním projektu povoláním učitel. Děti si připravily mikrovýstupy a mohly libovolnými tématy obohatit svoje spolužáky a učitelky o nové poznatky z oblasti biologie, orientačního běhu či matematiky.