Galerie

Ve čtvrtek 12. června 2025 proběhla v naší mateřské škole tradiční jarní besídka pro rodiče. Děti si nacvičily krásný program na téma „Zvířátka“, ve kterém zazněly veselé básničky a nechyběly ani tanečky. Vystoupení se dětem moc povedlo a rodiče odměnili malé účinkující velkým potleskem.

Po programu následovalo slavnostní rozloučení s předškoláky, kteří se po prázdninách vydají do školy. Děti dostaly drobné dárečky na památku a přání hodně štěstí na další životní cestě.

Poté už následovala volná zábava, kde si děti společně s rodiči mohly vyzkoušet různé zábavné úkoly – jízdu na odstrkovadle, hod na panáka, obíhání mezi kužely a další sportovní aktivity, které všem vykouzlily úsměv na tváři.

Na závěr si všichni společně opekli špekáčky a děti dostaly malý balíček sladkostí – dobroty, které ve školním roce nestihly ochutnat.

Celá besídka se moc vydařila, panovala příjemná atmosféra a bylo to krásné zakončení školního roku. Děkujeme všem rodičům za účast a dětem za radost, kterou nám svým vystoupením přinesly!

Ve středu 5. června 2025 jsme se s dětmi vydali na výpravu za krásou kamene a umění. V rámci našeho výtvarně-vzdělávacího projektu „Ahoj Socho!“ jsme prozkoumali sochy a památky v naší obci Podhorní Újezd, která je výjimečná nejen svou historií, ale také pískovcovým lomem – ideálním místem pro vznik sochařských děl.

Děti měly možnost vidět sochy a památky vytesané ze zdejšího pískovce. Společně jsme si povídali o tom, jak vznikají kamenná díla a kdo za nimi stojí – někdy známý umělec, jindy anonymní kameník, který svou prací zanechal stopu v krajině i čase.

Společně jsme navštívili řadu zajímavých míst a sochařských děl:

Navštívili jsme například:

• Pomník sv. Anny
• Křížek a pomník sv. Václava
• Pískovcové transformátory, které jsou neobvyklým, ale zajímavým příkladem spojení užitku a umění
• Pomník padlých, jehož autorem je Ladislav Jan Kofránek – rodák z nedalekého Vojic a žák slavného J. V. Myslbeka
• Kapli Sedmibolestné Matky Boží z roku 1834, kterou postavil František Vágenknecht z Pecky
• A také pomník mistra Jana Husa z roku 1897, vytvořený místními sochaři Aloisem Kuhnem ml. a Josefem Kalvodou

Děti si během procházky všímaly i dalších zajímavých výrobků a uměleckých prvků, které jsou rozmístěny po obci – nejen z kamene, ale také z jiných materiálů, jako je kov, dřevo nebo beton. Učili jsme se rozpoznávat rozdíly mezi sochami, pomníky, památníky a různými dekorativními prvky. Zároveň jsme mluvili o tom, kdo je vytváří, proč vznikají a co nám mohou vyprávět.

Celý den byl naplněný objevováním, zvídavými otázkami a novými poznatky o místě, kde žijeme. Děti se naučily vnímat sochy nejen jako „něco starého“, ale jako součást příběhu naší vesnice, krajiny i kultury.

Ve středu 14. května 2025 jsme se s dětmi vydali na milou návštěvu na pozemek k rodině Pšeničkových, kde jsme měli jedinečnou příležitost podívat se na malé jehňátko.

Děti hned na uvítanou zazpívaly písničky a přednesly básničky. Matěj navíc předal svému tatínkovi malou „Planetku“ jako poděkování.

Pro mnohé děti to bylo úplně poprvé, co mohly vidět jehňátko zblízka – a nadšení bylo opravdu veliké! Se zájmem si prohlížely nejen jehňátko, ale i další zvířata. Dozvěděly se, co všechno obnáší péče o zvířata, a jak se o ně správně starat.

Užili jsme si krásné dopoledne na čerstvém vzduchu, plné nových zážitků, radosti a zvířecích kamarádů.

Děkujeme tatínkovi Matěje za milé přijetí a za to, že dětem umožnil nahlédnout do života nejen malého jehňátka, ale i králíčků a morčátek!

• Ve středu 7. května 2025 jsme se s dětmi z naší mateřské školy vydali na výlet za dobrodružstvím – do ZOO Dvůr Králové nad Labem!
• 
  Už od rána byla ve vzduchu cítit velká očekávání a nadšení. Děti netrpělivě posedávaly v autobusu, vyhlížely z okýnek a těšily se, jaká zvířátka dnes uvidí.
• 
  Po příjezdu do ZOO jsme se vydali na objevnou cestu po všech možných trasách. Jen do Safari jsme se tentokrát nepodívali – přece jen to bylo o kousek dál, než na co jsme měli nožky připravené. Ale to nám vůbec nevadilo! Čekala na nás spousta jiných zvířecích kamarádů.
• 
  Nejdříve jsme prošli pavilon ptáků a velkým hitem se stali hadi, kteří se vinuli jako živé provázky, a děti fascinovaně pozorovaly jejich pomalý pohyb.
  U zeber a žiraf se děti zasnily – tolik pruhů a tak dlouhé krky!
  A aby toho nebylo málo – okapi nám udělala radost, když se zastavila těsně u ochranného skla, a mohli jsme si ji krásně prohlédnout zblízka.
  Surikaty nás rozesmály svým neustálým rozhlížením a postáváním „na stráži“.
• 
  Ale opravdovou hvězdou dne se stal levhart, který byl jako správná šelma ve střehu a připravený k akci. Děti se zatajeným dechem sledovaly, jak nás zkoumavě pozoruje a vypadá, že je připraven vyrazit. Tajil se nám všem dech.
• 
  Po celém dni plném dojmů jsme si ještě udělali malou sladkou tečku. Na cestě zpět nám autobus zastavil na Doubravce, kde si děti pochutnaly na zasloužené zmrzlině. A protože energie bylo pořád dost, zpívalo se cestou zpátky až do školky!
• 
  Byl to opravdu povedený den plný zážitků, radosti a smíchu.
  Už se těšíme, kam vyrazíme příště!

V naší mateřské škole se děti seznamují s moderními technologiemi hravou a zábavnou formou. Cílem je podpořit jejich logické myšlení, kreativitu a základy digitální gramotnosti již od útlého věku.

Jedním z oblíbených pomocníků je u nás Bee-Bot, programovatelná včelka, která děti učí základům algoritmizace a směrové orientace. Děti pomocí tlačítek na jejím těle zadávají jednoduché příkazy a sledují, jak se včelka pohybuje po podložce. Učí se tak plánovat kroky a řešit problémy zábavným způsobem.

Ve třídě máme také interaktivní tabuli, která slouží nejen k výuce, ale i ke společným hrám, kreslení nebo procvičování různých dovedností. Děti si pomocí dotyku samy volí úkoly, přetahují obrázky nebo odpovídají na otázky, což rozvíjí jejich samostatnost a zapojení do činnosti.

Nezapomínáme ani na práci s tablety, které využíváme k procvičování barev, tvarů, písmen či čísel. Děti pracují s edukativními aplikacemi, které rozvíjejí jemnou motoriku i logické myšlení.

Všechny tyto technologie využíváme přiměřeně věku dětí a vždy v kombinaci s tradičními metodami, hrou a pohybem. Důležité je, aby děti měly z objevování radost a získávaly nové dovednosti přirozeným způsobem

Dne 29. 4. 2025 bylo už malinko tepleji, a tak jsme se mohli jít podívat do zahradnictví v naší obci Podhorní Újezd, kam nás pozvala paní Laňarová – maminka malého Fanouška, který chodí k nám do naší školičky. Protože do zahradnictví je to pro naše malé caparty pořádný kus cesty, museli jsme vyrazit hned po svačince.

Paní Laňarová už nás očekávala a děti jí hned na začátku předaly Modrou planetu vlastní výroby a zarecitovaly básničky.

Poté dětské krůčky následovaly naši průvodkyni do „Království flóry“. V tomto skleníkovém, kytičkovém království dětská očka spatřila, jak se vysévají semínka, jak semínka vypadají… Děti měly možnost si semínka v malém igelitovém pytlíčku prohlédnout a viděly, jak rostou a jak z nich vznikají větší i velké rostliny. Spatřily výsev kedlubny a salátu, a vše si mohly i osahat. Maminka Fanouška měla s dětmi velkou trpělivost a vše jim ráda a ochotně ukazovala.

Počínající jarní květy v celém zahradnictví už naznačovaly, že jaro… je tady! V prostorách zahradnictví na děti čekali i barevní papoušci, kteří na ně pokřikovali: „Pepíku!“ To se dětem velmi líbilo. Babička Fanouška jim pak povídala, co mají papoušci rádi a čím je krmí.

Byly tam také traktory, kultivátory a jiná zahradní technika. Děti viděly a dozvěděly se, jak taková technika na poli pracuje a k čemu se používá – a že bez těchto strojů by to člověk sám nezvládl. Jako bonus dostal každý možnost si na traktůrek sednout a vyzkoušet si, jak se na něm sedí a točí volantem.

Po celé této krásné a naučné exkurzi do světa květin bylo pro děti připraveno něco krásného, veselého a milého, co vůbec nečekaly. V ohrádce pobíhala tři malá šestitýdenní štěňátka – neposedné chlupaté kuličky. To bylo radosti! Děti se od babičky, paní Laňarové, dozvěděly, co štěňátkům chutná, co jim dává dobrého, jak dlouho vydrží běhat a jak dlouho spí. Fanoušek jim ukázal, kde mají pelíšek, a vyprávěl, jak si s nimi hraje a co už všechno umí. 

To vše krásně zapadalo do našeho aktuálního tématu „Zvířátka“, které je pro nás v těchto dnech velmi zajímavé a poučné. A bylo to i milé situační překvapení, které potěšilo dětskou dušičku. 

Byl už čas na oběd, a tak se děti s poděkováním rozloučily, dostaly na cestu lízátko a vydaly se zpět do naší školičky, přičemž si cestou vyprávěly své zážitky. 

Byla to překrásná výprava do světa flóry, ale i malinké nahlédnutí do světa fauny.

Celý týden si děti prohlížely encyklopedie s tématem Dne Země. Vyhledávaly v nich, co všechno se k tomuto dni vztahuje – co patří na naši planetu, co bychom do přírody rozhodně odhazovat neměli a proč. Vedla se k tomu „vážná“ debata, a bylo moc hezké dětem naslouchat.

Během vycházky děti roztřídily náš odpad do správných kontejnerů a povídaly si o akci „Ukliďme Česko“ – kdo už se jí zúčastnil, kde, a hlavně proč.

V ranním kruhu jsme pak téma ještě rozšířili. Povídali jsme si o Dni Země a o recyklaci plastů, skla, papíru a železa. Dívali jsme se na videa z praxe, aby děti viděly, jak se dají odpadky znovu využít a přetvořit v něco úplně nového a použitelného.

Děti se podívaly, jak se třídí plast a jak z něj vznikají nové palety. Viděly, jak se taví sklo a vyrábějí se z něj nové lahve. Zjistily, jak se starý papír promění v nový. A nakonec – a to je zaujalo asi nejvíc – sledovaly, jak se taví staré železo a válcují se z něj nové plechy.

Také si vyrobily živou, zelenou planetku se srdíčkem a na velký arch roztřídily, co naší planetě prospívá, a co jí naopak škodí a do přírody nepatří.

Bylo to velmi hezké a poučné téma, které nás všechny moc bavilo.