Galerie

Příroda se ukládá ke spánku a naši školku ovládli minulý týden duchové. Někteří se tváří smutně, další šťastně, pár z nich naštvaně, někteří se asi zahlédli v zrcadle a lekli se sami sebe a další si z nás s vyplazeným jazykem utahují. My ale víme, že všichni jsou hodní a jsou to naši kamarádi, takže z nich vůbec nemusíme mít strach. Povídali jsme si o tom, co to ten strach vůbec je a co ho v nás vyvolává. A proč k nám ti duchové vlastně zavítali? Protože jsme slavili Dušičky a v cizině oslavovali lidé Halloween. Vysvětlili jsme si, že všechno na světě má svůj začátek a konec a že všechno živé se rodí, žije a umírá, jak tyto tradice vznikly, co se během nich děje a jaký je mezi nimi rozdíl.

Zkusili jsme si napodobit výrazy duchů – zatvářili jsme se vesele, smutně, naštvaně i překvapeně a vymýšleli jsme, co nám dělá radost, z čeho býváme smutní nebo co nás dokáže rozzlobit. Potom k nám až z Anglie přiletěly nafukovací balónky a naučily nás, jak se anglicky někoho zeptáme, jak se má, a jak odpovíme, když se někdo zeptá nás.

Taky jsme si stihli zahrát na zapalování svíček, zahoubařit, postavit lesní hřbitov a strašidelný dům.

Návštěva v Mateřské školce Daliborka ubírající se waldorfským směrem

Každý týden jezdíme na kurz plavání a máme víc jak hodinku volno, a tak abychom využili tento volný časový prostor, šli jsme se podívat v Hořicích na náměstí, na sídliště, do Smetanových sadů a tentokrát jsme byli pozváni do Mateřské školky Daliborka v Hořicích v Pod., která se ubírá waldorfským směrem a nalézá se nedaleko plaveckého areálu. Hned u vchodu děti velmi vlídným a přívětivým způsobem uvítala paní ředitelka a pozvala malé návštěvníky do hracích prostor mateřské školky. Naše děti zazpívaly písničky a zarecitovaly básničky a předaly také malý dárek naší modré planetky, kterou pevně drží ručky a děti ho také samy vyráběly, a malou sladkost pro hostitelské děti.

Protože se toto potkání uskutečnilo v období svatého Martina a děti z Daliborky měly stejné téma jako děti z naší školky, tak si děti společně zazpívaly písničku: „Už Martin na bílém koni“, kterou dobře známe a rádi ji zpíváme. Poté následovala volná hra, aby si děti společně pohrály pro ně v trochu jiném prostředí a s jinými hračkami. Čas kvapil a bylo nutné se pomalu rozloučit a vydat se do krásného vodního prostředí.

Pro nás pro všechny to bylo velmi pěkné a milé potkání, při kterém jsme si sdíleli zážitky a zkušenosti, a všichni se těšíme, že se opět uvidíme. 

Dýně Goliáš se stala takovým mezipředmětovým objektem napříč všemi ročníky naší školy. Žáci zapojili hrubou i jemnou motoriku, diskutovali jsme o různých možnostech zpracování, vážili a meřili jsme ingredience k výrobě dýňového kompotu. Čichové vnímání nezůstalo pozadu, tak už rozeznáme hřebíček od skořice, rozmarýn, mateřídoušku a citron. Z dýně jsme využili opravdu vše, takže se o přestávkách ozývá chroupání (vyloupaných - nebojte) dýňových semen, která jsme usušili. 

Díky posíláme do Podhorního Újezda do zahradnictví, kde pan Laňar pěstuje dýně obřích rozměrů. 

13. října jsme vyrazili do Hradce Králové, abychom se ještě více zdokonalili ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět. Během programu Poprvé ve hvězdárně se někteří žáci seznámili, jiní si zopakovali, proč se střídá den a noc a roční období, dále jsme se seznamovali s různými souhvězdími noční oblohy a podle Severky se učili nalézt světové strany. Také jsme cestovali po planetách Sluneční soustavy a podívali jsme se na astronomickou pohádku Polaris, která baví i dospělé. Bohužel nebylo příliš příznivé počasí, tak se neuskutečnilo bezpečné pozorování Slunce. I když jsme měli dostatek času, nestihli jsme prozkoumat vše, co hvězdárna nabízí. Je to možná tip pro Vás, kam vyrazit, až bude nevlídno.

Elektrárna Hučák v Hradci Králové

2. 11. 2023 byl překrásný podzimní den a nás čekal společný výlet – exkurze s Mateřskou školkou Sobčice do vodní elektrárny Hučák v Hradci králové. Děti se nasvačily, a ještě u svačinky jsme si připomenuli pravidla bezpečného pohybu, jak v autobuse, tak i ve městě, že to je veliké město, tak i v samotné elektrárně. A je to tady… autobus stojí před školkou a v něm už sedí děti z MŠ Sobčice. Pohodlně se naše děti posadily na sedačky, připásaly se, pan řidič děti přivítal, což bylo milé, a vyjíždíme směr Hradec Králové.

Cestou pozorujeme práce traktorů na poli, provoz na silnici, míjíme město Hořice a veliké množství bagrů, tater a lidiček, kteří připravují stavbu pro dálnici z Hradce k Úlibicím. Vjíždíme do Hradce a děti dostávají kontrolní otázky … Rozdíl mezi městem a vesnicí? Co je to u silnice za zařízení, ve kterém se mění barvy a auta podle něho jezdí? Na jakou barvu můžeme jet a kdy musíme stát? Známe to! No to je paráda

Autobus zastavuje a přemísťujeme se do elektrárny.

Ve vstupní hale nás přivítá paní průvodkyně a vede děti do promítacího sálu, kde jim povídá, k čemu slouží taková elektrárna a dává dětem otázky, jestli je taková elektrárna vlastně potřeba. Děti to znají a vědí, že bez ní by byla tma a nic by nám v domácnosti nefungovalo.

A je tu pohádka o panu Cvrčkovi, který je šikovný, umí si poradit a jako technik a konstruktér a takový „všeználek“ vyrábí elektrárnu tepelnou, vodní, jadernou, větrnou, solární… no prostě všechny druhy elektráren, které jen mohou být, a dětem s jednoduchostí a praktičností, spojenou s pohádkou o Plejtvazníkovi a Blbajzníkovi vypráví, jak je třeba energiemi šetřit a proč. Po pohádkách se přesouvají děti do části laboratorní, kde si mají možnost posouvat například se solární mašinkou, vidí výbuch sopky, jak pracuje přepouštěcí vodní elektrárna, jak vzniká elektrický výboj a další.

Poté přecházíme do samotného srdce elektrárny kolem jezu, kde je opravdu veliký rachot od toho, jak proudí voda, a proto se taky nazývá elektrárna Hučák. A jdeme do budovy, kde jsou tři turbíny, ale pracuje pouze jedna a generátor.

Děti dostávají plyšového Voltíka a Joulinku a elektrárna se s námi loučí.

V parku se děti ještě občerstvily dobrotami od maminky. Společné foto s Mateřskou školkou Sobčice, máme radost ze společných zážitků, nasedáme do autobusu a hurá do školky na oběd

Rybička Alenka - plavání

Každý týden ve středu jezdí děti na plavání a při každé lekci dostává několik dětí, za velikou snahu šupinku. A také dostaly malou rybku, a té rybičce měly vymyslet jméno. „Rybička Alenka!“ Vykřikla Rozárka. „Bude se jmenovat rybička Alenka.“ A tak jsme s dětmi vyrobili vodní prostředí s rybičkou Alenkou a jejími šupinkami. 

Podívejte se, jak se dětem v tom vodním prostředí daří, jestli jsou jako rybičky ve vodě 

Modrá planeta Země

Po celý školní rok nás bude doprovázet téma Planeta, a tak jsme si s dětmi vyrobili obrovskou planetu. Věřte, že nám dala opravdu moc práce a trpělivosti, neboť jsme museli čekat, až nám část zaschne, a potom mohli pokračovat dál. A všichni byli opravdu pracovití a trpěliví a každý s velikou pečlivostí a důležitostí ji pokaždé posouval o kousek dále a „Hurá!!!“ Je tady v celé své kráse. „Tady bydlím já“ Celá naše ves - místo, kde to dobře znám  Kopec, silnice a u ní domečky a náš lesík. Tady to máme rádi! Tady žijeme! Tady to je naše!!!

A Co nám má říci? Jsem krásná!

Kvetoucí – přináším krásu, život a start.

Zelená – rozdávám radost a pohodu a vše zalité sluncem.

Plodící – dávám hojnost a pocit bezpečí.

Odpočívám – zasloužím si to!