Galerie

Každý z nás má v životě nějakého Martina – tatínka, dědečka, strýčka nebo třeba kamaráda. A my jsme se ve školce seznámili s tím svatým. Vysvětlili jsme si, že se s jeho svátkem pojí mnoho říkanek o počasí, takzvaných pranostik. Třeba ta, že na svatého Martina kouřívá se z komína, a proto jsme si z cihel postavili komíny a pořádně v nich zatopili, a tak nás sníh ani mráz, které s sebou toto období přináší, nezaskočily.

A protože dny se zkracují a světla kvapem ubývá, přilákali jsme si ho k sobě do školky. Naši šatnu teď osvětlují lampiónky, ve kterých si za pár dní budeme moct domů odnést i betlémské světlo.

Dny v týdnu máme dávno v malíku, a tak víme, že pátek je poslední den, kdy se jde do školky. Minulý týden jsme ale v pátek ve školce nebyli. A proč? To jsme si vyslechli v pohádce o černokněžníkovi, kterého lidé porazili magickým zvukem – cinkáním klíčů. A stejně tak jako každý z nás slaví svátek, slaví svátek i naše země, Česká republika, a abychom mohli slavit taky a připomenout si vítězství nad černokněžníkem, zůstáváme 17. listopadu každý rok doma.

Poslední den plavání

22.11.2023 byl slavnostní den, kdy děti zakončily desátou lekcí kurz plavání. Naučily se splývat, dýchat ve vodě, správně používat ruce i nohy k udržení se nad hladinou, zaskákaly si ze skokánku, klouzaly se po skluzavce, užívaly si vířivky, fontán a vodních atrakcí.

Dokázaly, že se vody nebojí, že se umí udržet nad hladinou a občas i smočit vlásky pod vodu, nechat se unášet vlnkami a užívat si vodních radovánek.

Za úspěšné absolvování celého plaveckého kursu jim bylo předáno mokré vysvědčení a některým i diplom s výsledky plavání.

Děti si celé plavání užívaly a už se těší na další.

V lese na houbách

Letošní podzim má dlouhého trvání a ještě v pozdních listopadových dnech stále v hojné míře rostou houby. A naši malí caparti svůj lesík milují a také rádi v něm sbírají vše, co jim příroda skýtá. A hleďme … to jsou poklady.

Mají neuvěřitelnou radost z každého úlovku… Pokochejte se s námi.

Jsou opravdu šikovní!!!

Máme malou laboratoř

Nové váhy, metr a lupy a mikroskopy … a děti nesmírně zajímá, k čemu to může být dobré? No přece na zkoumání  A tak zkoumáme, vážíme, snažíme se zjistit, co je těžší, co je delší, co je krabaté a pórovité a je to opravdu zajímavé 

Hořické náměstí

Máme chvíli čas, a tak se jdeme projít po náměstí v Hořicích. Procházíme kolem hračkárny, cukrárny, povídáme si, kde se berou v bankomatu penízky a kdo je tam posílá a proč, míjíme knihovnu a naše kroky směřují ke kašně a vidíme dominující radnici a celé obdélníkové náměstí. Už není mnoho času, a tak se odebíráme zpět k plaveckému areálu a hurá do plavek 

Smetanovy sady v Hořicích

Je krásný podzimní den a sedět uvnitř areálu by byla škoda, a tak trochu poznávání  … dětské krůčky vedou k soše Krakonoše … „Jůůůů … ten je ale veliký.“ Děti obcházejí velikou sochu s respektem. Jdeme dál a obdivujeme pana Mikoláše Aleše, skladatele Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetanu, po kterém jsou pojmenovány i tyto sady. Nejkrásnější soškou je ale milá žabička, ta děti láká nejvíce  Čas kvapí, odcházíme zadním vchodem a míjíme základní školu. „Hele, dýně!“ A opravdu, na dvoře ZŠ Daliborka si děti vydlabaly dýně a teď zdobí jejich prostor k hřišti. Děti se blíží k areálu a už se nemohou dočkat … těší se na plavání 

Polytechnické vzdělávání

V rámci polytechnického vzdělávání jsme si vyzkoušeli držet v ruce opravdické kladívko, kombinačky, pilku, smirkový papír …. A opravdu nám to šlo! Kluci se snažili, a dokonce se jim povedlo uříznout i několik malých kousků z palubky. Co s nimi??? No jasně, nějakou lavičku do lesa … no tak uvidíme, jak jim to půjde A kdo byl opravdu šikovný? Rozárka! Je holčička, ale už asi to někdy musela zkoušet! Nebo ne? Se zápalem, s jakým pracovala, to bylo neuvěřitelné. No jasně, Fíla jí asistoval a pevně držel palubku, aby se při řezání nevrtěla a aby Rozárka mohla klidně pracovat No prostě všichni byli šikovníci! 

A jak se správně pracuje? Chlapi to umí! Tak se podívejte 

Mrkněte, jací jsme šikovníci