Galerie

Ti z nás, které neskolilo mrazivé podnebí severního a jižního pólu, strávili předchozí dva týdny poctivou přípravou na nadcházející zimní olympijské hry, abychom naši zemi na tomto sportovním klání reprezentovali co nejlépe. Nastudovali jsme si jednotlivé disciplíny, vyzkoušeli si vybavení, vysvětlili si symboly těchto her a pak už jsme se vydali na cestu. Protože zimní olympijské hry probíhají na sněhu, bylo nejprve třeba si připomenout, jaké oblečení je do takového prostředí vhodné. Jakmile jsme si navlékli všechny potřebné vrstvy, vyrazili jsme ven. Než jsme ale mohli usednout do auta, museli jsme nejprve vyhrnout napadaný sníh, posypat zmrzlou cestu a pořádně oškrabat okýnka. Opatrnosti totiž v tomto ročním období není nikdy dost. Autem jsme dorazili k hotelu, kde nás přivítala paní recepční. Protože se ale olympiáda konala v cizině a paní recepční neovládala náš mateřský jazyk, češtinu, rovnou jsme si oprášili i pár anglických frází. Jakmile jsme se ubytovali v hotelu, každý z nás si vyrobil startovní číslo – procvičili jsme si tak čísla, upevnili si barvy olympijských kruhů a zopakovali si, jak vypadá naše vlajka. Nakonec jsme společně zapálili olympijský oheň a v jeho svitu čekali na to, až se k nám připojí naši zbylí kamarádi.

Čekání jsme si krátili výrobou sněhuláka, bruslí a maličkých lyžařů, zkoumáním ledu a při vycházkách v lese se nám poštěstilo spatřit i ledopády. Ani při pobytu venku jsme však nezapomněli trénovat – skákali jsme na trampolíně a při přechodu klád cvičili rovnováhu, a tak když jsme se 6. 2. postavili na startovní čáru, hravě jsme zdolali běh na lyžích, lední hokej, lyžování, rychlobruslení, skoky na lyžích i biatlon a při slavnostním vyhlášení jsme za svou šikovnost a nasazení obdrželi medaili.

Maškarní rej

Už celých čtrnáct dní dopředu se naše děti těšily na maškarní rej. Povídali jsme si o tradicích, že pomalu končí období vegetačního klidu a odpočinku a nastane období probouzející se přírody. Vyrobily si velikou basu, klauny a každý škrabošku na obličej z peříček a flitrů skrze které na nás koukali tygříci, koníci, ale i vlci a lišáci a vypravováním mezi sebou si sdělovaly, co budou mít na sobě za převlečení, jak budou nazdobeni, namalováni, jaké barvy má jejich převlečení a za koho to vlastně půjdou  Bylo to překrásných a napínavých čtrnáct dní dopředu.

Konečně tu bylo správné datum 9.2.2024 a už od rána děti chodily v krásných maskách a převlecích. Přišla beruška, kovboj, kostra, hasič i s hasícím přístrojem a helmou na hlavě, rytíř, paní čáry máry, ninja a i dokonce květinková víla se probudila a přilétla k nám. Nechyběl ani kůň a basa. Od rána hrála muzika a o tanec nabyla nouze.

 Zahájili jsme maškarním průvodem a následovaly soutěže a taneček s pohybem. Děti se učily žonglovat a věřte, není to tak lehké  Prolézaly pod tyčí, házely na cíl, hrály kuželky, nosily míček na lžičce, pohybovaly se mezi kužely, nahrávaly ostatním úkoly, které mají plnit, držely rovnováhu, motaly bonbónky na špalík, atd… V okamžiku, kdy se rozsypaly nafukovací balónky byla zábava v plném proudu a při společném pinkání a tanci a radování veselá očka všem jen zářila a začala lumpačivá spontánní nálada.

Radovánky pokračovaly i po odpočinku, než šly děti domů.

Maškarní rej se nám opravdu zadařil a dětem se líbil a už se těší na příští rok.

Ale pozor, zítra je v obci masopust a to je to, na co se děti už dnes moc těší, neboť si mohou vzít ještě jednou svoje masky

V rámci projektu Ovoce do škol, kdy žáci dostávají dotované ovoce nebo mléčné výrobky, jsme obdrželi velký ochutnávkový koš mléčných výrobků. Přemýšleli jsme, co udělat z polotučného, odtučněného a bezlaktózového tvarohu. Bábovku? Deset bábovek? Koláč s tvarohem a ovocem? Nakonec jsme dokoupili několik třiatřicetiprocentních smetan a rozhodli se pro šlehaný tvaroh s ovocným přelivem. Malí kuchtíci ho zvládli připravit úplně sami. Byla to pochoutka!

Pohádka Já koblížek koblížek 

Je před maškarním a děti se těší. Malují omalovánky pohádky „Já koblížek koblížek“. Jejich přáním bylo, zahrát si tuto pohádku, a také se do toho hned pustily.

  Ale chybí nám koblížek prohlásila Gábinka a Ondra a daly se do výroby koblížku. Nejdříve ho namalovali, slepili z tvrdého papíru a ejhle … koblížek je na světě.  „Můžeme hrát.“ „Konečně!!!“

 Ondra s Gábinkou postavili loutkové divadlo, ostatní děti si posedaly na koberec a tímto vytvořily hlediště. A už se hraje. Dramatizace pohádky se líbila, a tak je nutno se i prostřídat v rolích.

Rády se oblékají do převleků a ztvárňují různé pohádkové postavy a napodobují zvířátka. 

„Baví nás to!“ „Co kdybychom si pohádku zahráli v kostýmech?“ No ano, děti vyndaly opravdové kostýmy babičky a dědečka a zvířátek a představení je na světě. Dramatizaci pohádky zvládly samy a na výbornou a se všemi emocemi si ji i užily 

Den, kdy se rozdává pololetní vysvědčení, je vždy tematicky zaměřen. Jen namátkou jsme v průběhu let měli vysvědčení s Bobem a Bobkem, s dinosaury, v Africe,... Letos padla volba na Otce vlasti. Různorodé zajímavosti a aktivity byly samozřejmostí. 

Na hlavě čepice a kolem krku šála – takhle jsme se minulý týden vydali dobýt severní a jižní pól. Po dlouhé cestě letadlem nás přivítal Eskymák. Vysvětlil nám, že jsme doletěli do Arktidy, nejsevernějšího místa naší planety, kde je pořádná zima. Vyprávěl nám, že on sám je na zimu zvyklý, nepohybuje se autem, ale pomocí kajaku, sněžnic a saní se psím spřežením, a když se pak na obloze objevila jakási světýlka, prozradil nám, že to je polární záře. Během putování po zamrzlé krajině jsme narazili na dva další obyvatele – mrože Fandu a ledního medvěda Pepu. Mrož Fanda se pochlubil, že váží skoro jako auto, ukázal nám svoje kly a vousy, a poprosil nás, abychom mu pomohli posbírat škeble, na kterých si tak rád pochutnává. Lední medvěd Pepa nás zase vyzval na závod v plávání, a i když se chvástal, že je to výborný plavec, podařilo se nám ho předhonit. Ještě že jsme jezdili na lekce plavání!

Potom jsme znovu nasedli do letadla a doletěli na úplně opačný konec světa – do Antarktidy. Tam jsme narazili na tučňáka Lojzu, který nám prozradil, že i když má křídla, létat neumí, zato se umí výtečně potápět. Zrovna seděl na vajíčku a maminka lovila v moři potravu, a tak nás poprosil, abychom mu ostatní vajíčka s tučňáčky pomohli přemístit. Poté jsme se potopili do ledové vody a tam na nás číhala kosatka Uršula. Vysledovala nás, protože má zvláštní schopnosti – pomocí zvuku dokáže zjistit, co nebo kdo se ve vodě pohybuje. Divila se, že se jí nebojíme, protože před jejími ostrými zuby a silnými čelistmi se mají na pozoru všichni v oceánu. Zmínila se, že si se svými kamarádkami kosatkami ráda zpívá, a tak když dostala hlad, rychle jsme jí zazpívali písničku, naskočili do letadla a vydali se na dlouhou cestu zpátky do naší vesnice. Touto dobrodružnou výpravou jsme ukončili dvoutýdenní téma Zvířátka v zimní přírodě. Kousek Antarktidy i Arktidy jsme si dovezli s sebou, a tak když budete mít štěstí, třeba spatříte polární záři anebo narazíte na nějaké polární zvíře i v naší školce.

Tento týden máme téma: „Les, zvířátka v zimní přírodě - krmení“. Děti vystřihují vločky z papíru, hledají v encyklopediích zvířátka v zimě, pouštíme zvuky zvířátek, skládáme je jako puzzle, sbíráme zrníčka v podobě papírků kolíčky – rozvíjíme jemnou motoriku, sestavujeme dohromady rozstříhaná zvířátka, vyrábíme zajíčky s kožichem a ptáčky sýkorky a kosy ke krmítkům, modelujeme zvířátka dle předlohy, třídíme zvířátka podle toho, kde žijí, kde se nachází – ve vodě, ve vzduchu, v lese, na dvorečku. Povídáme si, jak se říká mláďatům a jak dospělým, řadíme dle velikosti, určujeme barvy, vytleskáváme, procvičujeme  předmatematické dovednosti skládáním a přiřazováním čísel, čarujeme s tvary, nechybí ani grafomotorická cvičení a omalovánky. Na vycházkách stopujeme a určujeme stopy, povídáme si o zazimování včeliček, na obloze nad námi létají dravci a děti sledují jejich plachtění a chytání termiky, poslouchají zpívání ptáčků pod lesem. Hrajeme pohybové hry Zajíček v své jamce, Na mrazíka, Na vločky.

Učíme se a zpíváme nové písničky se zimní tematikou. Mňau, pozor, milé kočky, Bude zima bude mráz, Na okna obrázky maluje mráz, Hladem a zimou je nenecháme.

Rozvíjíme polytechnické vzdělávání - učíme se zacházet kladívkem při rozbíjení oříšků pro ptáčky.

Povídáme si o tom, jak je důležité se v zimním období starat o zvířátka nejenom na dvorečku, ale také ve volné přírodě a tím navazujeme na návštěvu u koníků a v oboře ve skále u daňků.

Děti se učí vnímat přírodu všemi smysly a chránit ji a získávat ke všemu živému na naší planetě kladný a citlivý vztah.