Je tu konec týdne a za dveřmi už klepe Mikulášská nadílka – pro děti událost veliká!

Aby příchod Mikuláše nebyl tak velkým překvapením, děti si vyrobily mikulášské čepice z papíru a trochu jsme se na svátek připravili. Oblékly si pláště, nasadily čepice a hrály si na Mikuláše.

Pozor! Někdo buší na dveře… čerti!
Zvoní zvoneček… a Mikuláš s andělem je tu!  Děti zpozorněly a hned věděly, že přichází opravdu kouzelný okamžik.

Každé dítě si muselo říct básničku nebo zazpívat písničku a pak se dočkalo své nadílky. Byly to opravdu krásné chvíle plné radosti a smíchu.

Děti vše zvládly na jedničku, poděkovaly návštěvě z nebe, předaly svůj výrobek a společnou fotkou se rozloučily. A už se těšíme na příští rok!

Je předvánoční čas a děti mají své přání a sny, co by si asi přály najít pod vánočním stromečkem od Ježíška. Každé dítě namalovalo své přání do psaníčka pro Ježíška a připravilo ho s adresou Ježíšek, Nebe.

V úterý, hned po svačince, jsme se vydali směrem na poštu v Podhorním Újezdě. Každé dítě drželo své psaníčko v malé ručce a předalo ho paní Bílkové na přepážce, která dopis doplnila razítkem. Paní Bílková dětem slíbila, že psaníčka pošle Ježíškovi do Nebe.

Děti si při té příležitosti prohlédly prostředí místního obchodu, ve kterém je umístěna i pošta. Společně zazpívaly paní prodavačce, mamince Timika a paní pošťačce vánoční koledy a předaly jim malé dárečky, která si samy vyrobily. Pak jsme se plni radosti a vánoční nálady vydali zpět do školky.

Ráno přišly děti celé natěšené z první sněhové nadílky a hned si vyprávěly své zážitky z cesty do školky. Po svačince jsme se všichni teple oblékli, vzali „pekáče“, které celý rok odpočívaly, a vyrazili jsme si užívat první sníh.

Děti stavěly sněhuláky a opravdu se moc snažily, aby ukoulely velké sněhové koule. S obrovským nasazením se nám všem podařilo položit koule na sebe – jeden sněhulák… druhý… třetí!
Radost a nadšení dětí byly opravdu nakažlivé a stavění sněhuláků je bavilo od začátku až do konce.

Nakonec si děti vyzkoušely i sjezd na „pekáči“ a bylo vidět, že je to opravdu baví. Trochu jsme měli oblečení mokré, ale pod teplými vrstvičkami bylo sucho. Hlavně ale děti odcházely s velkou radostí, hravostí a spoustou zážitků z první sněhové nadílky – a pocit, že „opravdu to stálo za to!“

Školková zahrada je pro děti opravdovým rájem plným objevování, smíchu a pohybu. Každý kout zahrady nabízí jiné dobrodružství a možnosti, jak si hrát, učit se a společně prožívat radostné chvíle.

Děti si s nadšením staví hrady, domečky, mosty i celá městečka z písku. Hrabání, kopání a překopávání písku rozvíjí jejich motoriku a fantazii. Písek se mění ve „sušenky“, „polévky“ nebo „dorty“ – a děti se při tom učí spolupracovat, sdílet a radovat se ze společného tvoření.

Na zahradě si také užívají spoustu pohybu. Honičky, běhací závody, nebo hry s míčem pomáhají rozvíjet rychlost, obratnost i týmovou spolupráci. Přeskakování překážek, běhání mezi stromy nebo houpání si s kamarády přináší nejen radost, ale i zdravý pohyb na čerstvém vzduchu.

Lezení po prolézačkách, učí děti orientovat se v prostoru, posilují rovnováhu a sílu a zároveň se učí spolupracovat s kamarády. Každý úspěšný „výstup“ přináší radost a pocit hrdosti.

Nejoblíbenější částí je pro děti skluzavka, kde si užívají smích a radost z jízdy. Objevují nové způsoby sklouznutí a propojují ji s dalšími činnostmi. Při skluzavce se učí trpělivosti, čekání na řadu a radosti z úspěchu kamaráda.

Školková zahrada není jen o hře – je to místo, kde děti objevují svět, učí se spolupracovat, sdílet radost i překonávat malé výzvy. Každý den zde děti rozvíjejí svou fantazii, pohybové dovednosti i sociální schopnosti. A hlavně – smích a radost jsou zde všudypřítomné.