Milujeme prožitkové učení! Popis pracovního postupu  tentokrát voněl máslem a jahodovou marmeládou. Co to bude příště? Přijímáme tipy! :) 

Před nedávnem jsme obdrželi pozvánku na výlet – ne však do kina, do lesa ani do zoo, ale přímo do pohádky. Dostali jsme pozvánku do Starých Hradů, a to rovnou od samotných obyvatel hradu, kterým stačilo jen několikrát mávnout křídly a octli se v naší školce. A zřejmě se jim tu zalíbilo, protože se usadili v naší šatně a střeží zámek, který jsme jim postavili, a tak jsme si jejich mocná křídla, ostré rohy, šupinatá těla a tlamy dštící oheň mohli před samotným výletem důkladně nastudovat. Staré Hrady totiž obývají různé pohádkové bytosti, včetně draků.

Po příjezdu do hradu nás přivítal vládce Zdravosvěta, dračí princ Zdrávokaz, a víla Vitamína, která nás požádala, abychom jí v hradě pomohli najít skřítky baciláky, kteří se jí rozutekli. Postupně jsme navštívili dračí porodnici, zuboopravnu či zdravoškolu, setkali se s dalšími pohádkovými bytostmi, různými druhy draků, a nakonec jsme navštívili samotného krále – Jeho Výsost Rozumbraďáka XVI., který se svojí ženou dračí královnou Starostlindou zodpovědně vládne všem drakům, dráčkům a dračicím na Starých Hradech.

Poté jsme zavítali i do zámeckého sklepení, kde se nachází vodnické království krále Škebly II., domov obra Zelijáše, ledové království Mínuse Celsia IV. nebo třeba strašidelné peklo, a než jsme se vydali domů, navštívili jsme ještě Čarodějnou Bestyjolu, kde přebývají mazlíčci starohradských čarodějnic – například ovečky, morčata nebo myši.

Pak už nás čekala cesta zpátky do školky – a protože na rozdíl od draků nemáme křídla, museli jsme se spokojit zase jen s autobusem. I to ale byl pořádný zážitek!

A takové zážitky si chceme pamatovat co nejdéle. Jak ale zařídit, abychom na nic tak krásného nezapomněli, abychom se kdykoli mohli podívat na všechna krásná místa, která jsme navštívili, abychom si kdykoli mohli připomenout, jak jsme v ten den vypadali, jak jsme byli velcí a co jsme měli zrovna na sobě? Existuje snad nějaké kouzlo, které by to dokázalo?

A možná že ano. Před dvěma týdny k nám totiž zavítal pán, kterému se říká fotograf – to protože má fotoaparát, který právě takové kouzlo svede. A tak jsme si každý vyrobili svůj vlastní a stejně jako ten opravdový i tenhle už obsahuje pár vzpomínek – stačí jen otevřít přihrádku.