Aktuálně

Čtyři roční období, Den vody – prameny, řeky

Téma čtyři roční období je pro děti opakováním podzimu a zimy, které už proběhlo, ale také tím, co nás teprve čeká, a to je jaro probouzející se příroda a léto.

V příběhu Martínka, který se s tatínkem staral o zahrádku a jablůňku, která kvetla, plodila zelená jablíčka, a nakonec červená jablíčka se sklizní děti přenesly do jednotlivých ročních období a také je namalovaly a nalepily do stromu, který nejprve společnými silami vymalovaly a atributy patřící k daným obdobím dotvořily.

Vítr v podobě zmuchlaných papírových koulí, které děti jako vločky posílaly velikým foukáním za hranici provazu navodil přechod do zimního období a sněhuláků.

Na návštěvě u Pourů děti viděly narozená skotačící jarní jehňátka a malé králíčky u Maťátků. Probouzející se příroda a deštivé počasí nám hlásilo jaro: „Jaro je tu!“, kdy je nejdůležitější vláha pro všechny rostliny a sluníčko, aby se probudily ze zimního spánku.

Výrobek Planety v dětských ručkách nám ukázal na glóbusu, že oběh Země kolem Slunce je společně se sklonem zemské osy příčinou střídání ročních období 

Konec zimy a začátek jara nám připomnělo i situační učení v podobě náhodně spatřené plošiny při vycházce, kde pan Bartoška prořezával stromy, které zasahují do elektrického vedení, a tím se děti dověděly, že právě v tomto vegetačním klidu je možno tyto porosty prořezávat a pro děti to byl nevšední zážitek.

Babička kapička nás provedla celým koloběhem vody od prvních kapiček deště spadlých a vsáknutých do podzemních vod, až k čističce, ze které vede vodovodní potrubí do domácností, kde děti zhlédly, jak se voda používá, k čemu je nutná a že bez vody by nebyl život, projely se čističkou odpadních vod a cestou v potoce se opět kapičky odpařily nahoru do mráčku 

Venku už téměř propuklo jaro, a abychom si zkrátili čekání na teplé počasí, vydali jsme se do Afriky – tam totiž mají na rozdíl od nás teplo pořád. V Africe žije spoustu exotických zvířat, na které u nás v lese nebo na louce jen tak nenarazíme, ale chodíme se na ně dívat do zoo. A abychom si je prohlédli pořádně, vyrobili jsme si dalekohledy, které jsme si přivezli zpátky s sebou do školky a teď visí na výstavě v šatně. Zkuste se jimi zadívat taky – třeba dohlédnete až do Afriky.

Muzikohraní

Děti milují hudbu. Přináší jim radost, potěšení, rozvíjí jejich kreativitu, inteligenci i schopnost komunikace.

V pondělí 26.2.2024 k nám přijela paní Dlouhá a přivezla nám muzikohraní. Co to je? Muzikohraní je relaxační prožitek ze společného rytmu s netradičními hudebními nástroji, které jsou používány k navození příjemného prožitku při meditacích, oslavách a tancích. Přivezla bubínky, mísy, rumba koule, indiánské flétny, zvonky, náramky, zvonkohry shanti, didžeridu a další zajímavé hudební nástroje, které naše děti neznají. A nejen, že měly možnost se s nimi seznámit, ale hlavně jim byla dána příležitost si tyto nástroje samy vyzkoušet a osahat a na ně si zahrát a vzájemně si je i vyměnit, aby slyšely, jak znějí a jak je možné na ně hrát. Bylo to moc zajímavé a pro děti příjemné se s netradičními nástroji skamarádit. Paní Dlouhá „teta“ je nechala, aby si každý nástroj osahaly a poslouchaly při rytmizaci tóny, které vyluzují

Byla to překrásná hodinka strávená s netradičními zvuky, s milým a potěšujícím zážitkem v obklopení krásných hudebních nástrojů a děti si tento čas opravdu užily a už se těší na příště?  

Narodili se malí králíčci u Maťátků

Pomalu se probouzí příroda a naše Gábinka se pochlubila, že se jim narodili malí králíčci. No to je přece krása!!! A tak to u babičky paní Maťátkové vyjednala a měli jsme tu možnost se jít na ty maličké podívat.

Ráno jsme si povídali, jak se králíci chovají, co potřebují, jak jsou ubytování a v čem, čím se živí a děti zhlédly video pro jejich představivost.

Také jsme si povídali, že na nic nesmíme sahat a jen se koukat, abychom malé králíčky nevyplašili, aby se o ně mamka nebála.

Děti babičce vyrobily Planetku v dětských ručkách a bylo po svačince a už se těšily, oblékly a vycházka vedla směrem k domečku Maťátkových k babičce Gábinky.

Babička malé caparty očekávala a děti ji zazpívaly písničky a předaly vyrobenou Planetku a už nastal ten okamžik, kdy se mohly podívat na králíčky. Vzadu v králíkárně se choulilo několik chlupatých kuliček, kterým jen z chloupků vykukovala malá očka. Babička nechala děti nahlédnout do kotce s malými králíčky, ale děcka viděla i velké králíky, a to bylo něco jiného. Ti byli vidět v celé své velikosti a prohlíželi si děti a čekali, že by mohli něco dobrého na zoubek dostat

Bylo to krásné a pomalu jsme se rozloučili, zamávali králíčkům, poděkovali babičce a šli se ještě projít a pak rovnou na oběd 

U Pourů se narodila jehňátka

U Pourů se narodila dvě jehňátka Jedno bílé – Bělka a to druhé Šedka. Jako už v loni, tak i letos byly děti pozvány, aby viděly tyto malé tvorečky, jak vypadají ve skutečnosti, a ne jenom na obrázcích.

Děti se opravdu těšily a Maxík s Miou nám vyprávěli, jak skotačí, co jedí, kde jsou s mamkou ovečkou ve chlívku a co potřebují, aby byli spokojeni.

Je pondělí a Maxík hlásí, že se můžeme přijít podívat, že babička i taťka jsou doma a jehňátka i velké ovečky nám ukáží.

Pustili jsme si pro představu dětí video o chovu oveček, a hurá po svačince můžeme vyjít.

Cestou se už děti nemohly dočkat a konečně… jsme tady. Uvítali nás babička i taťka Maxíka a Mii a děti nás vedly do chléva, kde jsou ovečky i s jehňaty. No to bylo radosti. Babička měla jedno jehňátko u sebe, a tak děti měly možnost si na něj sáhnout a pohladit ho. Každý si chtěl malé jehňátko pohladit a osahat tak heboučkou vlnu, do které jsou ovečky zabalené. Byla to krása. Jéje, je tu taky kočka zrzka Ouško a pejsek Eda! No to je paráda!

Je to krásný emotivní zážitek. Děti poděkovaly a rozloučily se a odcházíme směrem ke skále a po té k naší školce