Aktuálně

25.10.2023 uspořádala naše základní škola ve skále u myslivců dlabání dýní. Děti s dopomocí svých rodičů si vydlabaly každý svůj Halloween a když byl výrobek hotový, tak zapálením svíčky uprostřed, rozzářily svůj halloweenský podvečer.

V rámci dodržování pravidelnějšího pitného režimu prosíme rodiče, aby dětem do školky přinesli plastové hrnečky či kelímky opatřené podpisem, popřípadě značkou dítěte.

V uplynulých dvou týdnech jsme se dozvěděli, že žijeme na veliké kouli, planetě, které se říká Zeměkoule. Prohlédli jsme si ji a zjistili jsme, že se na ni vejde hodně zemí a že ta naše je docela malinká a jmenuje se Česká republika. A v ní najdeme spoustu měst a vesnicí – třeba tu naši. A jak poznáme, že Vojice a Podhorní Újezd není město? To už taky umíme vysvětlit.

Během procházek po naší vsi jsme navštívili místní významná místa a vysvětlili jsme si, koho v nich najdeme, takže už víme, že rohlíky si koupíme v obchodu u paní prodavačky, hasiči, kteří hasí oheň, sídlí v hasičárně nebo že ta šedá budova, kterou míjíme skoro každý den, je obecní úřad, kde úřaduje pan starosta. Taky jsme si vyzkoušeli, jestli si pamatujeme číslo domečku, ve kterém bydlíme, a abychom si to pořádně zapamatovali, rovnou jsme si ho i vyrobili a umístili ho na mapu. Schválně po příchodu do školky zkuste, jestli ho poznáte.

Zopakovali jsme si, jak vypadá bílá, červená a modrá, protože to jsou barvy naší státní vlajky. Potom jsme si podle obrázkového čtení zazpívali státní hymnu a naučili jsme se, jak se při ní správně chovat. Kromě toho už víme, že jazyk, který každý den používáme, se jmenuje čeština, ale že je taky důležité učit se další jazyky, třeba angličtinu. A když teď potkáme nějakého cizince, vůbec nás to nerozhodí, protože ho budeme umět anglicky pozdravit a rozloučit se s ním.

Ale nebojte se, hrát jsme si mezi tím vším taky nezapomněli.

Pohádkový den se školáky

Je krásný podzimní den a venku je příjemně a nás čeká překvapení na školní zahradě. Copak to asi bude? Děti jsou celé natěšené, ale hlavně jim vrtá v hlavičce, jaké asi bude to překvapení ?

A už je to tady! Na školním kopci hned za plotem je Otesánek a láduje se a láduje, má stále veliký hlad. Už nemá co jíst a křičí: „Mám hlad! Dejte mi něco k snědku!“ A tak děti do Otesánka hází potraviny a trefují se mu přímo do břicha. A malují pro něj další a další ty, které má nejraději.

Nahoře pod stromem jsou kůzlátka a vlk se snaží dostat ke kůzlátkům do domečku a všechny je pochytat. Děti to vidí a hned jdou a pomáhají bránit kůzlátka před vlkem. Vlk se nesmí dostat do domečku. A hurá!!! Daří se! Poté si i celý příběh O vlku a kůzlátkách vypráví.

Jdeme po školním kopci a proti nám běží Manka a Rumcajs a hledají Cipíska. „Pomozte nám ho najít, určitě už má hlad, oběd na stole a už měl být doma, asi se někde zapovídal s nějakým kamarádem.“ A děti pomáhají Cipíska najít. A taky ho najdou. No sláva! Hrál si se sovičkou a povídali si, co že se to v lese Řáholci včera dělo, že veverka se zajíčkem  stavěli si domeček nahoře pod velikým dubem.

No a ještě je tu kouzelná deka, která schovává a odkrývá předměty. No to je teda fuška! Pokaždé když se složí a rozloží, vždycky něco zmizí.  A co to je tentokrát? No to jsou teda otázky. Ale děti jsou bystré a vždy vše odhalí ?

 Štrúdl

Dnes je zajímavý den. Ráno si děti vyzkoušely oškrábat jablíčko … vůbec to není pro malé dětské prstíky jednoduché vzít škrabku, jablíčko a dostat slupku z jablíčka dolů. Ale naše děti jsou šikulky a při práci starší děti radí mladším, a tak se jim práce daří. Po oloupání dostaly děti struhadlo a každý má možnost si jablíčko nastrouhat. Ale co s tím nastrouhaným jablíčkem? No přece rozválet placku, nasypat strouhanku, všechna rozstrouhaná jablíčka nandat na placku, ocukrovat, trochu skořice, zabalit … a hotovo. Hurá!!! Posíláme hotové dílo do trouby.
Odcházíme na vycházku a už se celou vycházku těšíme, jak asi bude ten náš výrobek chutnat. A opravdu, po obědě nás čeká naše sladká odměna.  Je to vynikající. Dali jsme ochutnat i do kuchyně. A věřte, nebo ne… nezbylo ani trošičku, všechno jsme snědli .